Acheter Priligy Viagra Suisse Acheter Levitra Orodispersible Acheter Cialis 5mg Cialis Suisse Acheter Levitra Acheter Propecia
Zápisy z roku 2009
levitra en ligne kamagra gel pas cher cialis 20mg pas cher cialis effet secondaire kamagra 100mg pour femme cialis ou viagra viagra en ligne levitra avis levitra vaikutus kamagra jelly kokemuksia cialis hinta viron apteekissa cialis kokemuksia viagra vaikutus viagra reseptin hankkiminen levitra bijwerkingen kamagra kopen in de winkel kamagra bijsluiter cialis kopen in nederland viagra werking cialis bijwerkingen viagra kopen apotheek
Kamagra Bestellen erectiepillen kopen Cialis Kopen Viagra Sildenafil Sandoz viagra pillen kopen Viagra Kopen Viagra Cialis Cialis Levitra Cialis Levitra Levitra Viagra Levitra Cialis Viagra
viagra kaufen cialis kaufen Erektile Dysfunktion Propecia viagra bulgarien levitra generika Lida Daidaihua dapoxetin 60mg sildenafil preise Viagra Oral Jelly Levitra preis viagra pille kamagra 100mg kamagra kaufen Cialis preis Kamagra Brausetabletten Levitra Kaufen Viagra Gold Kamagra preise Viagra rezeptfrei Propecia kaufen Cialis rezeptfreis
new balance oakley converse Scarpe Adidas scarpe Nike Scarpe louis vuitton Ray ban adidas Adidas superstar longchamp air max Cinture scarpe Puma
Scarpe da donna Scarpe Scarpe Adidas adidas Scarpe Scarpe Scarpe hogan oakley nike air presto new balance nike air max adidas Scarpe nike free nike blazer
cialis en om dagen viagra priser apotek kamagra bivirkninger levitra virkning cialis online danmark viagra virkning kamagra 100mg preis viagra online kaufen kamagra oral jelly bestellen deutschland levitra erfahrungsberichte cialis patent levitra dosierung cialis rezeptfrei cialis erfahrungen

Junák - český skaut, středisko Psohlavci Český Brod, z.s.

Psohlavci Český Brod

Verča s Ondrou na VpředuSobotní ráno jsem vstávala s velkým očekáváním svého prvního závodu Vpřed. Měla jsem obavy, zda zvládnu vše potřebné. Zabaleno jsem měla již od večera, tak nezbývalo než si dát pořádnou snídani, obléci se a vyrazit do Kouřimi na nádraží, kde závod začínal.

Závodu se účastní tříčlenná (povolena jsou i dvoučlenná) družstva, jejichž úkolem je co nejrychleji projít trasu závodu a co nejlépe splnit zadané úkoly. Závod prověří schopnosti orientace v terénu, čtení mapy, šifrování, výdrž, odolnost, šikovnost i znalosti účastníků.

V Kouřimi se sešlo 10 družstev. Já jsem byla v dvoučlenném týmu s kamarádem Ondrou, další „náš tým“ tvořila Hanička, Milan a Mára. Panovala dobrá nálada a všichni se už těšili na start. Po krátkém uvítání všech závodníků a shrnutí pravidel, kde někteří z nás měli zajímavé otázky:„A je povolena navigace GPS?“ – ptal se Milan, aby trochu provokoval pořadatele. Pak jsme dostali desky s instrukcemi a závod tak odstartoval. Bylo to kolem půl dvanácté dopoledne.

Naším prvním úkolem bylo získávat písmena z místních památek a to tak, že bylo zadáno místo, řádek textu a pořadí hledaného písmene. Tak jsme si prohlédli nejznámější kouřimská místa. Po splnění tohoto úkolu jsme vyrazili na cestu. Protože se nám tato činnost nedařila příliš dobře, odstartovali jsme předposlední. „Ale co dělat, snad se nám dále bude dařit lépe,“ říkala jsem si. Haničky tým vystartoval o mnoho dříve.

Další disciplínou bylo házení granátem. Po splnění jsme dostali první šifru. Naštěstí to byla jen posunutá abeceda, u které mi vyluštění nedělalo větší problém. Šifra udávala souřadnice, kam se máme vydat dál. Po cestě se nám podařilo předejít dva týmy, takže naše situace vypadala veseleji. Když jsme dorazili k hezkému kamennému mostu u obce Toušice, čekala nás střelba ze vzduchovky. Střelba se nám dařila, ale šifra pro nás znamenala první velký problém. Nakonec se mi ji bohužel nepodařilo vyluštit, a tak jsme museli zavolat o další souřadnice cesty hlavnímu pořadateli, za což jsme dostali hodinovou penalizaci.

Další putování nás zavedlo mezi rybníky. Dojet na gumovém člunu na druhý břeh rybníka a zpět pro nás nebyl žádný problém, i když nám to trochu znepříjemňoval silný studený vítr. Šifrování se mi naštěstí dařilo, tak jsme zase začali nabývat optimizmu. To už jsme měli v nohách cca. 7km. Následovaly azimutové úseky. Díky skvělým navigačním schopnostem mého týmového parťáka jsme s azimuty a hledáním v mapě neměli žádné obtíže. Za celý závod jsme se ani jednou neztratili.

Milan, Mára a Hanička luští zprávuNásledovala střelba z luku a slaňování, kde nás zastihla tma. Šifru jsem luštila za svitu čelovky a nálada mi prudce poklesla. Na druhou stranu jsme se zde propracovali zase o nějaké to místo dopředu. Vydali jsme se hledat další stanoviště a nebylo to zrovna jednoduché. Když si nevidíte na vlastí boty, jen těžko se hledá jakékoli značení, nemůžete se jen tak rozhlédnout do dálky a podívat se kam cesta směřuje. Musím, ale opět pochválit svého navigátora. Na stanoviště nás dovedl bez jakékoliv chybičky.

Další velký problém nás však zastihl posléze. Na kopci Dílce jsme měli najít triangulační tyč, což se nám za tmy a po hodině chození po poli sem a tam nepodařilo. Následoval tak hovor s pořadatelem a trest v podobě dvouhodinové penalizace. Cesta nás dále zavedla ke stanovišti s lanovými překážkami. Rozhodčí tu již tvrdě spal, a tak jsem ho musela vzbudit. Bylo cca. po 22hodině. Poslední kontrolou bylo házení kuželek a pak už jsme směřovali do cíle prvního dne závodu. Putování nás zavedlo k rybníku na okraj obce Davídkov. Dorazili jsme jako 4. v pořadí (ale ty hloupé 3hod. penalizace) hodinu po Haniččině týmu v 00:15 hod. Zde jsme si dali něco malého k jídlu a pití a uložili se ke spánku.

Druhý den ráno jsme se dozvěděli, že jsme zatím 6. v pořadí, což nás potěšilo. Po vyluštění vybíhací zprávy jsme se zas vydali na cestu. Dnes nás čekala podstatně kratší etapa cca. 8km. První disciplínou bylo házení „vrhacími noži“, dále nás čekalo plavání jednoho člena družstva, odhadování délek u továrního komínu, poznávání hradů a zámků, střelba z praku a samozřejmě šifrování. Cíl závodu byl u krásného kostela v obci Vavřinec, kde se všichni rozložili do trávy a užívali si zaslouženého odpočinku. I když se nám tento den nepovedla vybíhací zpráva a vyrazili jsme poslední, do cíle jsme dorazili druzí.

Celkové pořadí to již ale příliš nezměnilo. Umístili jsme se na krásném šestém místě a byli velmi spokojení. Hlídka Hanička, Milan, Mára se umístila na skvělém druhém místě. Všichni jsme si se závodu odnesli krásné zážitky a budeme na něj rádi vzpomínat.

Kristýna na lanové lávceVe dnech od 12. - 14. června se konalo krajské kolo Svojsíkova závodu. Všichni jsme se sešli v 17:30 před  sportovní halou v Českém Brodě. Po cestě z Brodu do Čelákovic panovala v autech dobrá nálada a všichni se těšili, až dorazíme do Čelákovic. Po příjezdu jsme se přihlásili a dostali pokyny ohledně závodu. Protože závod byl dvoudenní, přespali jsme ve stanech. Před nástupem, na kterém jsme se dozvěděli všechny potřebné informace, se každá skupina zabavila podle svého. Než začala večerka, mohli jsme se jít podívat na pořad o Jamboree nebo upírech, projít se po Čelákovicích nebo ochutnat různé druhy čaje. Jelikož byla večerka prodloužena do půl jedenácté, mohli jsme probrat,co vše si vezmeme na závod.

V sobotu ráno byl budíček v 7:00, což bylo pro některé opravdu velmi hrozné. Před začátkem nástupu jsme si udělaly snídani, zabalili věci a uklidili odpadky. Po ranním nástupu jsme se vydaly do Čelákovic splnit dvacet otázek. Když bylo vše splněno, vyzvedly jsme si peníze na jídlo a k obědu jsme si udělaly instantní kaši s párkem. Najedeni jsme konečně vyrazili na cestu.

Prvním naším stanovištěm bylo písmeno L, kde se nacházela mutantí laboratoř, která byla nakažena virem KL25. Dva dobrovolníci museli jít dovnitř a v momentě, kdy vstoupili do laboratoře (stanu), byli nakaženi virem a nesměli mluvit ani se dotýkat stěn (plachet). Uvnitř byly papíry, ze kterých jsme museli zjistit protilátku na vir. Zbytek týmu, který zůstal venku, musel najít potřebné suroviny.

Podle mapy jsme pak pokračovaly na nejbližší stanoviště, což bylo písmeno P. Vydali jsme se na cestu a když se nám zdálo, že už jdeme dlouho, zkusily jsme se zorientovat. Nakonec jsme se poptaly a podle instrukcí došly ke stanovišti A, které bylo asi o 3km dál než P! U stanoviště jsme potřebovaly znalosti o horolezectví a chemii. Jeden dobrovolník musel vyšplhat pro lakmusový papírek a druhý ho jistil. Ti, co zůstali dole, zjistili, jestli nakažená voda je kyselá nebo zásaditá. Od stanoviště A k B to byly přibližně 2-3km, takže jsme měli čas probrat další postup trasy.

Přibližně za hodinu jsme dorazilay k naší dnešní třetí laboratoři, kde jsme stavěly stan poslepu. Jelikož už bylo před osmou večer, byly jsme hodně utahané a těšily se, až se utáboříme. Po cestě k tábořišti jsme se chtěly zastavit na stanovišti F, ale protože jsme ho nemohli najít, šli jsme se rovnou utábořit. Stany jsme postavily vcelku rychle a teď už zbývala pouze večeře. Největší naše sobotní nadšení bylo, když přišli kluci z vedlejšího střediska, takže o zábavu bylo postaráno.

Hvězdný týmRáno jsme vstávaly v půl čtvrté, a protože byla zima, udělaly jsme si k snídani teplou polévku. Těsně pře pátou jsme dorazily na nedělní první stanoviště C. Střílelo se zde z luku, vzduchovky a praku. Další naší zastávkou byla laboratoř D. Poskládat origami a poznat různé světové jazyky pro nás nebyl takový problém na rozdíl od první pomoci, která byla na stanovišti E. Ošetřit jsme zde měly dívku s popáleninami, další dívku s hřebíkem v ruce, další se včelím bodnutím a vyvrknutým kotníkem a dívku s poraněním hlavy v bezvědomí, která spadla ze schodů. Pokud před tímto stanovištěm převládala dobrá nálada,tak si myslím, že teď rychle opadla. Naštěstí před další laboratoří I jsme si z této zkušenosti vzali ponaučení a dále jsme se jen smály.

K laboratoři I jsme malinko bloudily a musely využít naše mobilní telefony. Co nás čekalo? Naši vedoucí, na které jsme se hodně těšily, s překážkovou dráhou z lan. Cesta zpátky zabrala poměrně dost času, jelikož jsme byly už hodně unavené. Před samým vyhlášením jsme si stihly dát oběd a trochu popovídat a celé trase. Vyhlášení dopadlo krásně. Umístily jsme se na devátém místě z patnácti a kluci z vedlejšího střediska byli třetí z deseti!!! Gratuluji!!!

Naše týmy na závěrečném nástupuSvojsíkův závod se konal v sobotu 23.května. Sraz pro českobroďáky byl v 8:15 před sportovní halou a okolo 8:45 jsme naložili děti z Nové Vsi a mohli v kompletní sestavě vyrazit na samotný závod.

Před  začátkem závodu panovala dobrá nálada, takže nikdo nestihl být nervózní. Přibližně v půl desáté byl nástup v krojích, na kterém se rozdělilo pořadí skupinek a podali podrobné informace ohledně trati. Po nástupu jsme si kroje sundali a oblékli se do nových střediskových triček, za které chceme moc poděkovat naší Martině.

Samý začátek závodu měli dívky (Lasičky) v jedenáct a chlapci (Kamzíci) ve dvanáct, takže bylo spousta času na povídání a promyšlení strategie.

Trasa závodu byla dlouhá cca 2km. Prvním stanovištěm byla první pomoc. Zde jste měli ošetřit druhý a třetí stupeň popálenin, zapíchnutý předmět v botě, tepenné krvácení a člověka v šoku. Dalším stanovištěm byla brána statečnosti, kde jsme museli z ,,malé lanovky“ házet míčky z výšky do kbelíku. Třetí zastávka byla brána přírody. Určovalo se zde deset květin. U čtvrtého stanoviště si mohl každý vyzkoušet třídění odpadu. Pátým stanovištěm pak bylo stavění stanů, u kterých nám pomohlo stanování v Kunemíli. Brána moudrosti a přesnosti bylo stanoviště číslo 6. U moudrosti jste museli rozluštit známé české přísloví a u přesnosti nastřílet z paintballky co nejvíce bodů. Pro Tomáše to pak byla spíše painballka :-D Orientace byla na stanovišti číslo 7. Potřeba bylo umět s buzolou a podle naměřených azimutů určit název zvířete. Přišít knoflík, tak aby neupadl, je práce pro zručné. Brána zručnosti byla stanoviště 8. Na devítce byla brána sportu, kde vám na začátku dali do ruky vejce a vaším úkolem bylo projet připravenou dráhu na kole, které nebrzdilo. Desáté stanoviště bylo rozděleno na více částí. Prvním úkolem bylo najít údaje 
v autobusových jízdních řádech. Druhý úkol byl mnohem těžší. Dostat se na loďce na druhý břeh Labe. Zde jste dostali za úkol vybrat potraviny na vámi vylosované jídlo. Všímavost mělo být poslední stanoviště, ale myslím si, že ho měli někteří problém najít. Bylo totiž přesně tam, kde jsme před pár hodinami začínali. Zde nám položili pět otázek, čeho jsme si při závodu na trase všimli. Například velkého kufru u brány moudrosti nebo lucerny u stavění stanů.

Naši bojovníci a bojovniceTeď už zbývá jen odevzdat kartičku s body a hurá na jídlo. Po tak dlouhém běhání a plnění úkolů některým opravdu vyhládlo. Žaludky nám zaplnila teplá sekaná.

Do vyhlášení výsledků zbývalo hodně času, a tak o zábavu se postaral každý po svém. Někteří se opalovali, někteří odpočívali v autě v chládku a někdo se nudil tak, že si půjčil cizí botu a nacpal do ní trávu i s hlínou :-).

Konečně byl ohlášen závěrečný nástup a my se zase oblékli do krojů. Všichni najednou znervózněli jak dopadneme. První se vyhlašovali kluci. Když nám oznámili, že jsou na krásném čtvrtém místě, všichni jsme se radovali. Pak přišli na řadu holky a ty byli určitě víc nervózní než kluci. Po jejich vyhlášení se nálada uvolnila, jelikož skončili na postupovém druhém místě.

Lasičky postupují do krajského kola, ale kluci nemusí být smutní. I když jim postup utekl jen o bod, mohou být na sebe i tak hrdí. Podle mého názoru jsme si tento den krásně užili.

Domů jsme se vrátili okolo páté hodiny s úsměvem na rtech a plni radosti z pěkného umístění.

Znovu všem gratuluji a držím palce v dalším kole!!!

Výprava skautek a skautů do KunemileVe čtvrtek 7. května odpoledne jsme se sešli na nádraží v Českém Brodě a vyrazili vlakem na výpravu do obce Kunemil, kde nám Majda zajistila krásnou chalupu se zahradou. V pátek byl státní svátek a tak jsme si tentokrát mohli výpravu užít o jeden den déle.

Ve vlaku jako již tradičně všichni vybalili řízky, které měli mít k večeři a tak nám cesta hezky utekla. V Kolíně jsme přestoupili na vlak směr Havlíčkův Brod a za necelé dvě hodiny jsme už stáli na nádraží v Josefodole. Odtud jsme se pustili po silnici do kopce směr Kunemil a za půl hodiny jsme již vcházeli na dvůr statku. Na zahradě jsme si postavili stany a pred večerkou jsme si ještě chvíli povídali u ohně.

Přestože předpověď počasí slibovala zamračenou oblohu, ráno jsme se probudili do slunečného dne. Posnídali jsme makovec a vyrazili na nedaleké hřiště. Tam se kluci pustili do fotbalového klání proti vedoucím, ale co naplat, ještě se musí hodně učit. Přestože Martin s Nábližkou dělali co mohli a chvílemi nebylo jasné s kým vlastně hrají, vedoucí nakonec zvítězili. Petr se ukázal jako výborný fotbalista - povedlo se mu nakopnout Martina tak, že měl modřinu ještě dlouho po návratu domů.

Péťa střílí z lukuSkautky mezi tím trénovaly frisbee. Po skončení fotbalového zápasu jsme se rozdělili na dva týmy a zahráli jsme si softball. Sportovní dopoledne jsme zakončili bojovými hrami - nejprve jsme hráli kafe a potom anglické ovečky. Kafe budeme muset ještě trochu trénovat, většinou se nepodařilo udržet nahoře více než třem lidem, občas pak ani jednomu. Nábližka ukázal pracně nabité zkušenosti z bojových sportů, kdy se mu při jednom skoku podařilo kolenem a loktem trefit asi pět lidí. V anglických ovečkách dopadlo vše podle očekávání a nakonec zůstali proti vlkům stát všichni vedoucí. Martin, Nábližka a Milan pak vyrobili neporazitelnou třistakilovou ovci, která smetla vše co jí stálo v cestě. Nakonec jsme ale i je udolali.

Po obědě, ke kterému nám Markéta uvařila výborný guláš jsme si o poledním klidu zahráli aktivity. Poté se nebe zatáhlo a my jsme se rychle schovali do stodoly, kde jsme přečkali krátkou bouřku. Během ní jsme si zahráli kostky - mexiko. Každý kdo prohrál tři sirky musel vypít skleničku vody na ex. Po chvíli hry již někteří pili pátou skleničku, zvlášť Petrovi se úplně nevyplatilo sednout si za Martina. Naštěstí brzy přestalo pršet, protože by jinak asi vypili té vody kýbl. Po dešti jsme počkali až zmizí fronta před záchodem a vydali se poznávat okolí.

Majda hladí skalní ústaVydali jsme se nejprve k ohradě s jeleny a srnci. Jeden byl obzvláště přítulný a nechal se od holek krmit pampeliškami. Došli jsme na kopec a z vodárny jsme si prohlédli široké okolí. Pak jsme se oklikou lesem vrátili zpět ke hřišti. Tady jsme si vyzkoušeli střelbu z luku, hod míčem na americký fotbal a ti odvážnější i práskat bičem. Na druhé části hřiště měl tou dobou trénink místní sbor dobrovolných hasičů, takže jsme se mohli podívat na ukázku hasičského zásahu. Dokonce se jim ze šesti pokusů podařilo dvakrát zasáhnout cíl.

Pak nás místní fotbalisté (a hasiči v jedné osobě) vyzvali k přátelskému zápasu. Po večeři jsme se tedy dostavili na hřiště a v sestavě Vojta, Petr, Michal, Honza a Milan se pustili do nerovného souboje. Při předchozím cvičení totiž hasiči pokropili hřiště a z trávníku se stala klouzačka, na které jsme nedokázali brzdit ani zatáčet. Ovšem místní kluci už to znali a tak měli kopačky, což se ukázalo jako velká výhoda. V první polovině jsme ale byli více než důstojnými soupeři a dokonce jsme i dlouho vedli, také díky mohutnému povzbuzování našich fanoušků. Možná to ale bylo i díky tomu, že jsme hráli z kopce. Po změně stran nám začaly docházet fyzické síly a místní fotbalisté tak nakonec zvítězili o několik gólů. Po návratu už jsme si jen chvíli zahráli Bang a šli jsme spát, protože nás druhý den čekal náročný program.

Brzy ráno jsme se vydali na pochod směr zřícenina v Lipnici. Šli jsme přes Josefodol, Světlou nad Sázavou do Lipnice. Cestou jsme se zastavili i u pomníku A. B. Svojsíka. Michal s Petrem se postarali o to, aby vedoucí nebyli dehydratovaní. V Lipnici jsme si prohlédli zříceninu ze všech stran, Honza pak neodolal a zkusil si na hradbách své horolezecké schopnosti. Ostatní se přidali a po chvíli lezli po skále a hradbách také.

Poté jsme se šli podívat do nedalekého lesa, kde se nachází památník odboje proti komunismu. Ve skalách nad jezírky jsou vytesány kamenné ucho, ústa a oko. Pak jsme si dali malou svačinu a zmrzlinu a zamířili na cestu zpět. Přestože byl pochod dlouhý skoro 26 kilometrů, všichni ho zvládli a došli zpět po svých. Cestou jsme viděli několik zajímavých zvláštností, jako je dům s nejkřivějším plotem nebo olíznutý loket. Večer jsme si opekli buřty a další dobroty co jsme našli, zahráli si odvetu v aktivitách a šli na kutě.

kunemil3V neděli ráno Martin, ranní ptáče, nemohl dospat, stále kontroloval hodiny a pak již nevydržel a chodil budit i ostatní vedoucí, jak moc se těšil na další program. Protože jsme potřebovali brzy odjet, rychle jsme si zabalili věci, nechali stany sušit na sluníčku a naposledy šli hrát hry. Slunce dnes opravdu pálilo, takže jsme si zahráli už jen rychlou odvetu ve fotbálku (vedoucí opět vyhráli) a jeden zápas ve frisbee. Poté jsme se naobědvali, rychle dobalili batohy a stany a přichystali se na cestu. Vojtovi se pak ještě podařilo nejlepší prásknutí bičem za celou výpravu, když si ho omotal okolo zad, krku i hrudníku jednou ranou. Luxusní zásah, i když prý trochu pálil.

Pak jsme se již vypravili zpět na vlakovou zastávku v Josefodole, odkud nám chvíli po jedné odpoledne odjížděl vlak. V tom si jako již tradičně většina lidí zdřímla, plná zážitků z krásné výpravy (někteří si dopřáli i masáž).

Chtěli bychom moc poděkovat za zapůjčení statku a za pohostinnost. Nikdy bychom nevěřili, že i deset let stará bonboniéra může tak dobře chutnat.
Acheter Cialis strips viagra femme Acheter paquet tests generique Viagra pour femme Acheter priligy generique Meizitang Soft Gel Acheter Paquet test Viagra Acheter Propecia Cialis pas cher Achetez viagra Cialis en ligne Acheter Viagra En Ligne Acheter Propecia acheter du cialis